...upe krásný citáátky... "click na celý článek" >>tam jsou ty TOP..! =)
Láska je krásná, když je dlouhá, když je vzájemná.
Láska by měla být v životě člověka tak velkou stavbou, že s ní nebude nikdy hotov.
Jen malá láska činí nás šťastnými, velká nám přináší utrpení.
Láska nikdy nezapomíná.
Díváš se do nebe a pláčeš pro hvězdu. Víš, že ji nikdy nedostaneš. A pak se jednoho večera podíváš dolů - a tady je - září ti v dlani.
S jednou láskou člověk v životě nevystačí, ale dostane se s ní nejdále.
Poslední slova hádky se mění v polibky.
Bůh stvořil muže a pak si řekl, že to dokáže znovu lépe a stvořil ženu.
Tvé srdce není ubrus, abys ho před každým rozprostíral.
Jsme dva. Dva na všechno. Na lásku, na život, na boj a bolest, nahodiny štěstí. Dva na výhry i prohry, dva na život a na smrt.
Zeptáš se mě jeslti miluju víc svůj život nebo tebe, já odpovím svůj život, ty se otočíš a bez slova odejdeš, aniž bys věděl, že můj život seš ty!
Nic netrvá věčně, přesto nikdy nic zcela nezmizí.
V lásce je to tak, že jeden ze dvou musí trpět a je to vždy ten, který více miluje....
Jen proto, že Tě někdo nemiluje tak, jak by jsi Ty chtěl, neznamená, že Tě nemiluje, jak nejvíc umí.
Polibek je krásný vynález přírody,jak zastavit řeč,když slova jsou už zbytečná...
Kdyby měli všichni mí přátelé skočit z mostu, neskočila bych s nimi. Čekala bych na dně, abych je chytila....
Stačí minuta, abyste si všimli člověka, hodina, aby se vám stal sympatický, den, abyste se zamilovali, ale někdy nestačí celý život, abyste na něj dokázali zapomenout.
Lidé se příliš často zabývají minulostí přesto,že s ní už nemohou nic udělat a moc řeší budoucnost, i když nevědi,jestli se dožijou zítřka.Nezapomínejte řešit přítomnost!
Nikdo za tvé slzy nestojí a ten, kdo ano, ten tě nerozpláče.
Láska je jako slza...rodí se v oku a padá k srdci..
Život je jen ubohou parodií na naše sny.Život je jen vzpomínka žijícího sebevraha.Život je boj, který stejně nikdo z nás nevyhraje.Život je bahno, a jenom svině v něm umí chodit.Jsem krutý i něžný-jsem ŽIVOT!
Podej mi ruku,zavři oči,polib mě a pojď za mnou...nech se vést do mého světa,do světa,kde lidé neznají bolest a utrpení,kde se lidé milují a jsou si rovni..kde lidé ŽIJÍ, NE PŘEŽÍVAJÍ!!!
Život,ať už je jakýkoliv,patří jedině tobě,a jedině ty se můžeš rozhodnout,jaký nabere směr!
Víte co je největší bolest?Když ti dá někdo naději,která už neexistuje...
Naučila jsem se sice,jak se chovat před ostatními,ale pochybuju,že někdy zjistím,jak se ukrýt sama před sebou..
Víš co je smutek?Čekání v prázdném pokoji na někoho,o kom víš,že už se nevrátí..
Rána na těle se zahojí lépe a bolí mnohem méně než rána na duši!
Můj stín za tvými zády je má láska ,kterou nevidí.
Čím víc miluješ, tím víc to bolí.
Ty a já jsme jedno. Nemůžu ti ublížit, aniž bych neporanila sebe.
Někteří lidé vstoupí do našeho života a rychle z něj zase odejdou. Někteří v něm nějakou dobu zůstanou a zanechají stopy v našich srdcích. My už pak nikdy nejsme stejní.
I když pro svět budeš nikdo, jednou přijde ten, pro kterého budeš svět.
Nejcitlivěji býváme zraněni těmi, bez kterých si svůj život nedovedeme v plném rozsahu představit.
Kdyby byly polibky vodou, dal bych ti moře... Kdyby bylo objetí lístkem, já dal bych ti les....a jestli je láska život, pak já dám Ti svůj ...